Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky |
---|---|---|---|---|
F7DCMBAR1 | ZK | 10P+5S | česky |
Předmět je zaměřen na mechanismy přímého a nepřímého účinku ionizujícího záření v živém organizmu pomocí studia změn na molekulární a buněčné úrovni. Na molekulární úrovni bude prezentován systém reparace jednořetězcových a dvouřetězcových zlomů DNA, metody jejich rozpoznání a kvantifikace a regulaci buněčného cyklu po poškození ionizujícím zářením. Bude prezentována důležitost proteinu p53, jeho funkci v souvislosti
s poškozením buňky pomocí ionizujícího záření, stabilizaci a aktivaci po poškození. Na buněčné úrovni bude studijní předmět zaměřen na objasnění buněčné smrti mechanizmy apoptózy (vnější i vnitřní cesta indukce, pre- a postmitotická apoptóza), autofágie a nekrózy. Studenti budou seznámeni s mechanizmem fyziologického stárnutí buněk. Předmět bude diskutovat i otázku existence dávkového prahu pro různé typy onkologických onemocnění z hlediska stochastických účinků ionizujícího záření.
Forma ověření studijních výsledků: ústní zkouška.
Požadavky na studenta: základní znalosti o buňce, ionizujícím záření a mechanismu působení ionizujícího záření na živou tkáň na molekulární a buněčné úrovni.
Interakce ionizujícího záření na buněčné úrovni.
Proteinové dráhy zahrnuté v procesu reparace zlomů DNA po ozáření.
Mechanizmy buněčné smrti.
Stochastické účinky ionizujícího záření.
Molekulárně-genetické metody monitorující poškození DNA.
Současné trendy v detekci buněčných změn po ozáření.
Vliv ionizujícího záření na buněčný cyklus a proteinové dráhy na buněčné úrovni.
Aplikovaná radiobiologie.
Využití molekulárně biologických metod v současné biodozimetrii.
Posluchač bude rovněž seznámen se základními vědecko-výzkumnými směry v dané oblasti.
Předmět je zaměřen na mechanismy přímého a nepřímého účinku ionizujícího záření v živém organizmu pomocí studia změn na molekulární a buněčné úrovni.
Povinná literatura
ŘEZÁČOVÁ, Martina a Jiřina VÁVROVÁ. Molekulární mechanismy účinku ionizujícího záření. Hradec Králové: Nucleus HK, 2011. ISBN 978-80-87009-82-6.
VÁVROVÁ, Jiřina a Stanislav FILIP. Radiosenzitivita hematopoetického systému. Praha: Galén, 2003. Alma mater. ISBN 80-726-22-00-5.
SLOVÁČEK, Ladislav, Stanislav FILIP a Dagmar ŠVECOVÁ. Vybrané kasuistiky z klinické a radiační onkologie pro bakalářské studium ošetřovatelství. Hradec Králové: Garamon, 2009. ISBN 978-80-86472-39-3.
Radiation biology: a handbook for teachers and students. IAEA, VIENNA, 2010. ISSN 1018–5518.
Doporučená literatura:
NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA. Medicínská biofyzika. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2019. ISBN 978-80-271-0209-9.
HAVRÁNKOVÁ, Renata, ed. Klinická radiobiologie. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-247-4098-0.
STEEL, G. Gordon. Basic Clinical Radiobiology. London: Hodder Arnold, 2002. ISBN 978-0-340-80783-5.