F7PMCROJB - Radiační ochrana a jaderná bezpečnost

Předmět bude zaměřen na praktické uplatnění základních principů radiační ochrany v oblasti používání významných a velmi významných zdrojů ionizujícího

záření (ZIZ). Zvláštní pozornost bude věnována legislativním požadavkům na držitele povolení k nakládání se ZIZ, zejména pak na organizační a technické

zajištění radiační ochrany na jaderně energetických zařízeních a zabezpečení zdrojů používaných v průmyslu a v medicíně. Významná část přednášek bude

věnována organizačnímu zajištění havarijní připravenosti v rámci České republiky a úkolech složek IZS při Radiační havárii, včetně popisu činností

jednotlivých složek celostátních radiačních monitorovacích sítí. Součástí přednášek bude i praktická ukázka měření vybraných fyzikálních veličin

důležitých z hlediska operativního zajišťování radiační ochrany na pracovištích i v terénu.

Pro připuštění ke zkoušce není absolvování přednášek povinné, ale je důrazně doporučováno. Zápočet se neuděluje.

Podmínkou pro úspěšné složení zkoušky je splnění požadavků závěrečného písemného testu, jenž zahrnuje otázky ze všech tematických okruhů (přednášek), tj. i základní znalost fyziky ion záření a biologických účinků ion záření.

Test obsahuje 40 otázek, každá s výběrem čtyř odpovědí správná odpověď je právě jedna. Výsledná známka je určena dle počtu bodů (správných odpovědí takto: 40 37 bodů (A), 36 33 bodů (B), 32 29. bodů (C), 28 25 bodů (D) 24 21 bodů (E), 20 a méně bodů (F).

Opravný termín zkoušky proběhne stejnou formou s minimálně týdenním odstupem od neúspěšného pokusu.

1. Úvod, osnova přednášek, podmínky zkoušky, studijní literatura; Vymezení základních pojmů v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany; Přehled účinků ion záření; Legislativní požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti; Mezinárodní standardy v oblasti JB a RO.

2. Přehled veličin používaných pro potřeby RO a k nim přináležejících jednotek; praktické příklady způsobu měření; zdůraznění odlišností jejich používání.

3. Monitorování radiační situace v ČR a programy monitorování; Vnitřní a vnější havarijní plán, havarijní řády; Krizové řízení a činnost mobilních monitorovacích skupin; Praktická ukázka základních měřících postupů v terénu (na SÚRO).

4. Organizační a technické zajištění radiační ochrany na českých jaderných elektrárnách; Implementace mezinárodních standardů do české legislativy a kontrola v rámci auditů; Srovnání připravenosti ke zvládání radiačních mimořádných událostí na JE v ČR a na zahraničních JE.

5. Hodnocení radiační situace a prognóza jejího dalšího možného vývoje; Využití speciálních SW na vytváření prognózy vývoje radiační mimořádné situace; Analýza a hodnocení radiačních mimořádných událostí.

6. Průmyslové zdroje ionizujícího záření; Uzavřené a otevřené radionuklidové zdroje; Přehled používaných zdrojů a specifika radiační ochrany při nakládání s nimi; Příklady jednoduchých výpočtů v operativní radiační ochraně.

7. Systém řízení a jeho místo v rámci zajišťování radiační ochrany a jaderné bezpečnosti a zejména jejich vzájemné provázanosti; Zabezpečení radionuklidových zdrojů; Závěrečné shrnutí k předmětu.

nejsou

Cílem předmětu je poskytnout studentům základní znalosti v oblasti zajištění radiační ochrany při nakládání s významnými a velmi významnými zdroji ionizujícího záření v různých expozičních situacích.

Důležitým dílčím cílem je získání podrobnějšího náhledu na činnosti v rámci nehodové expoziční situace, zejména připravenost na její včasné odhalení, plánování a realizace zásahu k jejímu zvládnutí zastavení a omezení následků.

Dalším dílčím cílem je získání základních znalostí v oblasti organizačně technického zabezpečení radiační ochrany a havarijní připravenosti u jaderně energetických zařízení a velkých průmyslových zdrojů ionizujícího záření.

Dílčím cílem je i bližší seznámení s problematikou radionuklidových zdrojů, zejména možných radiačních mimořádných událostí nejen při práci s nimi, ale i riziko jejich využití ke zlovolným účelům

V neposlední řadě studenti získají přehled o dostupných zdrojích nejaktuálnějších informací a dat, důležitých pro práci v krizovém managementu.

Zákon č. 263/2016 Sb., Atomový zákon, v platném znění vstoupil v účinnost ke dni 1.1.2017, byl už drobně nepřímo novelizován, větší novela provedena zákonem č. 83/2025 Sb. s účinností od 1.7.2025

Nejdůležitější vyhlášky SÚJB vztahující se k zajištění radiační ochrany; zákon i vyhlášky jsou dostupné na https://sujb.gov.cz/legislativa/atomove-pravo:

Vyhláška SÚJB č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, v návaznosti na novelu Atomového zákona probíhá příprava její novelizace, účinnost se očekává od 1.1.2026

Vyhláška SÚJB č. 409/2016 Sb., o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta. Byla novelizována Vyhl. č. 188/2025 Sb. s účinností od 1.7.2025,

Vyhláška SÚJB č. 379/2016 Sb., o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, byla novelizována Vyhl. č. 157/2025 Sb. s účinností od 1.7.2025.

Vyhláška SÚJB č. 360/2016 Sb., o monitorování radiační situace, byla novelizována Vyhl. č. 165/2025 Sb. s účinností od 1.7.2025.

Vyhláška SÚJB č. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události, byla novelizována Vyhl. č. 191/2025 Sb. s účinností od 1.7.2025.

Vyhláška č. 408/2016 Sb., o požadavcích na systém řízení (pro pracoviště III. a IV. Kategorie)

Vyhláška SÚJB č. 377/2016 Sb., o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. Kategorie, byla novelizována Vyhl. č. 114/2025 Sb. s účinností od 1.7.2025

studijní opora FBMI ČVUT: J. Koc a kol. (SÚRO): Organizační a technické požadavky na zajištění radiační ochrany a havarijní připravenosti na jaderných zařízeních (viz: https://predmety.fbmi.cvut.cz/cs/F7PMCROJB)

Doporučená literatura:

Kolektiv autorů: Principy a praxe radiační ochrany, SÚJB, Praha 2000

SMĚRNICE RADY 2013/59/EURATOM, ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření. Je dostupná na https://eur-lex.europa.eu/search.html?lang=cs&text=Sm%C4%9Brnice+2013%2F59+euratom&qid=1725971484735&type=quick&scope=EURLEX&DD_YEAR=2013

Series No. GSR Part 3: Radiation Protection and Safety of Radiation Sources: International Basic Safety Standards, IAEA, Vienna, 2014. dostupné na: https://www.iaea.org/resources/safety-standards/search?facility=All&term_node_tid_depth_2=All&field_publication_series_info_value=GSR+Part+3&combine=&items_per_page=20

Národní radiační havarijní plán, byl vydán v souladu se zákonným zmocněním uvedeném v Atomovém zákoně Ministerstvem vnitra ČR ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, byl schválen Vládou ČR dne 7.12.2020 a byla stanovena lhůta k jeho implementaci do 31.12.2022. Je dostupný na https://sujb.gov.cz/nrhp

Národní program monitorování, byl vydán Státním úřadem pro jadernou bezpečnost v roce 2018 v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v Atomovém zákoně. V platnost vstoupil k 1.1.2019. Je dostupný včetně příloh na https://sujb.gov.cz/npm

• Navazující magisterský studijní program Civilní nouzové plánování - prezenční (povinný předmět)
• Navazující magisterský studijní program Civilní nouzové plánování - prezenční (povinný předmět)