F7PBPAMN - Analýza, metody a nástroje řešení krizových situací

Cílem předmětu je zvládnutí základů a hlavních nástrojů analýz a metod řešení krizových situací, v nezbytném rozsahu pro pochopení problematiky zabezpečení ochrany obyvatelstva před účinky mimořádných událostí nebo krizových situací nevojenského charakteru. V rámci výuky budou objasněny formy a metody použití základních i ostatních složek IZS při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Budou objasněny zásady použití sil a prostředků dle Ústředního poplachového plánu IZS. Dále bude cílem přednášek seznámit studenty s problematikou působnosti a činností při ochraně prvků kritické infrastruktury. Prakticky bude procvičeno zpracování plánu ochrany prvků kritické infrastruktury za stavu zvýšené možnosti teroristického útoku.

Forma ověření studijních výsledků: písemný test.

Požadavky na studenta: seminární prezentace na dané odborné téma, zpracování praktického týmového projektu.

Zápočet:

zpracování uceleného referátu a vystoupení s ním na semináři,

70% účast a aktivní vystoupení na seminářích,

zpracování a obhájení týmového praktického projektu v oblasti ochrany kritické infrastruktury,

vystoupení na seminářích a hodnocení týmového projektu budou brána jako jeden z předpokladů udělení zápočtu, dále tato hodnocení budou započítána do celkové známky u zkoušky

bez získání zápočtu a zápisu zápočtu do KOS není možné realizovat zkoušku.

Zkouška:

přezkoušení testem, zkouška je tvořena písemnou částí v délce 60 minut o 20 otázkách z obsahu, přednášek, cvičení a zadaného samostatného studia a na ní navazující částí ústní pouze v případě nejasného hodnocení testu a nebo v případě, že student chce získat lepší hodnocení,

hodnocení testu: : A - 19 otázek správně, B -18, C -17, D -16, E -14 otázek správně,

Celkové hodnocení předmětu: výsledky a aktivita na seminářích 0,3 výsledek zkoušky 0,7.

1.Úvod do studia předmětu Analýza, metody a nástroje řešení krizových situací , typologie krizových situací.

2.Možná ohrožení, analýza rizik.

3.Základní používané metody analýzy rizik, jejich účinnost a použití.

4.Obecné zásady řešení mimořádných událostí a krizových situací.

5.Postupy a posloupnost řešení krizových situací.

6.Prevence, represe, asanace, metody dosažení efektivity při řešení krizových situací.

7.Plánování a řešení opatření k ochraně kritické infrastruktury.

8.Rozhodovací proces při řešení krizových situací.

9.a 10. Metody a formy použití základních a ostatních složek IZS při řešení krizových situací. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu.

1.Úvod do studia předmětu Analýza, metody a nástroje řešení krizových situací , typologie krizových situací.

2.Možná ohrožení, analýza rizik.

3.Základní používané metody analýzy rizik, jejich účinnost a použití.

4.Obecné zásady řešení mimořádných událostí a krizových situací.

5.Postupy a posloupnost řešení krizových situací.

6.Prevence, represe, asanace, metody dosažení efektivity při řešení krizových situací.

7.Plánování a řešení opatření k ochraně kritické infrastruktury.

8.Rozhodovací proces při řešení krizových situací.

9.a 10. Metody a formy použití základních a ostatních složek IZS při řešení krizových situací. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu.

Povinná literatura:

HORÁK, Rudolf. Průvodce krizovým plánováním pro veřejnou správu: [prevence řešení mimořádných krizových situací]. Praha: Linde, 2011. ISBN 978-80-7201-827-7.

ANTUŠÁK, Emil a Josef VILÁŠEK. Základy teorie krizového managementu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3443-2.

ŠIMÁK, Ladislav. Krízový manažment vo verejnej správe. Druhé prepracované vydanie. V Žiline: Žilinská univerzita v Žiline, EDIS vydavateľské centrum ŽU, 2016. ISBN 978-80-554-1165-1.

Ochrana obyvatelstva a krizové řízení: skripta. Praha: Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2015. ISBN 978-80-86466-62-0.

- MODULY A,C,I KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PŘI NEVOJENSKÝCH KRIZOVÝCH SITUACÍCH, OCHRANA OBYVATELSTVA, KRITICKÁ INFRASTRUKTURA, GŘ HZS ČR, PRAHA 2021, ISBN 978-80-7616-097-2

- RICHTER, R. SLOVNÍK POJMŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ, MV GŘ HZS ČR, 153 S, PRAHA 2018, ISBN 978-80-87544-4.

- Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. a navazující zákony, prováděcí vyhlášky a nařízení vlády

- Vyhláška č. 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

Doporučená literatura:

Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí z 10. července 2003, částka 6/2003, Metodická pomůcka Ministerstva vnitra č.j.: PO - 1590/IZS - 2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, záchranných, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací.

Ústřední poplachový plán IZS, GŘ HZS ČR, Praha 2019, Č. j. MV-119915-6/PO-IZS-2018.

BARTLOVÁ, Ivana a Karol BALOG. Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1998. ISBN 80-86111-07-5.

Katalog typových činností IZS, GŘ HZS ČR, STČ 116, Praha 2019, ISBN 978-80-7385-028-9.

Směrnice MV č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce.

V duchu Směrnice děkana pro realizaci bakalářských a navazujících magisterských studijních programů na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě biomedicínského inženýrství (článek 5, odst. 3) jsou v kombinované formě studia povinné všechny formy výuky, tedy jak přednášky, tak semináře nebo cvičení (kontaktní výuka). Výuka v kombinované formě studia probíhá podle předem stanoveného rozvrhu (rozvrh KFS pro aktuální semestr je k dispozici na webových stránkách https://www.fbmi.cvut.cz/cs/student/rozvrhy). Přítomnost studentů na výuce je zaznamenávána na prezenční listině s podpisy nebo vytištěným seznamem docházky z elektronické evidence podepsaný vyučujícím. Formuláře musí být po ukončení semestru uloženy v sekretariátu katedry garantující daný program. Připouští se omluvená nepřítomnost v rozsahu maximálně 2 dnů za jeden semestr. Za tuto nepřítomnost je studentovi stanovena náhradní náplň danými vyučujícími podle uvedené směrnice. Kontaktní výuka probíhá v učebnách fakulty vždy 1x za 14 dní v pátek a v sobotu v průběhu semestru. Studenti kombinované formy studia mohou požádat vyučující o konzultaci k probírané látce v době kontaktní výuky po vzájemné dohodě. Další možností je v jeho konzultačních hodinách, které je vyučující povinen zveřejnit podle Příkazu děkana č. 1/2013 O pracovně-právních vztazích vyučujících na ČVUT FBMI, jejich dalších povinnostech a kvalifikaci pro přednášení ve všech studijních programech, oborech a formách studia realizovaných v českém jazyce na ČVUT FBMI.Studenti kombinované formy musí prokázat stejný rozsah znalostí látky daného předmětu jako studenti prezenční formy. K dispozici jim jsou stejné studijní zdroje a materiály jako u prezenční formy, a navíc mají k dispozici studijní opory, které jim usnadňují orientaci v požadované látce a které jsou k dispozici na webových stránkách předmětu. Způsob kontroly znalostí je shodný s prezenční formou, termíny zkoušek a zápočtů jsou vypisovány v dostatečném časovém předstihu.

• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)
• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)