Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky |
---|---|---|---|---|
F7PBFOPRU2 | Z | 3 | 160XH | česky |
Student má být schopen odebrat anamnézu, provést kompletní kineziologický rozbor ve vztahu k dané diagnóze, navrhnout směr terapie, vykonat základní fyzioterapeutické postupy (vyšetření a terapie omezené kloubní vůle, ovlivnění hyper- nebo hypotonicky změněných svalových skupin, ovlivnění zkrácených nebo oslabených svalových skupin, využití dechových, relaxačních, balančních, vytrvalostních, protahovacích a posilovacích cvičení), vést zdravotní dokumentaci a vykázat kódy zdravotním pojišťovnám.
Získané způsobilosti
Po absolvování předmětu je student schopen:
•pracovat na ambulantním oddělení rehabilitačního ústavu;
•na základě indikace lékaře a pod dohledem fyzioterapeuta provádět vstupní kineziologický rozbor na základě kterého volí adekvátní terapeutické postupy, které jsou náplní prvních dvou ročníků studia a které si student osvojil na souvislé odborné praxi zejména u onemocnění pohybového ústrojí – po operacích a úrazech pohybového ústrojí, s onemocněním neurologického systému, nemocné s bolestmi páteře a kloubů.
Forma ověření studijních výsledků:
•praktické prokázání vědomostí a dovedností získaných studiem odborných fyzioterapeutických předmětů v rehabilitačním ústavu;
•součástí hodnocení je nejen aplikace získaných teoretických vědomostí ale i schopnost samostatné práce, komunikace, práce v týmu, vedení zdravotnické dokumentace, samostatnost a rozhodnost při plnění svěřených úkolů.
Požadavky na studenta:
•100% účast na odborné praxi;
Není
Zaměření odborné praxe:
•manipulace s pacientem;
•kondiční cvičení a dechová gymnastika;
•pasivní, aktivní pohyby, polohování;
•základní cvičební polohy;
•nácvik sedu, stoje, chůze – vertikalizace s pacientem, tromboembolická prevence;
•pohybové stereotypy;
•chůze o berlích, v chodítku;
•skupinová cvičení, sestavení cvičební skupiny, kondiční cvičení;
•metodiky LTV (Kenny metoda, SMS, PIR, PIR s protažením, Techniky MT – kůže podkoží, fascie);
•praxe na úseku vodoléčby a elektroléčby.
Cílem odborných praxí v rehabilitačním ústavu je aplikace získaných základních praktických dovedností fyzioterapeuta v provozu fyzioterapeutického oddělení. Student je zařazen do skutečného zdravotnického provozu a po celou dobu odborné praxe. Pracuje pod dohledem vedoucího fyzioterapeuta, který ho rovněž hodnotí. Součástí hodnocení je nejen aplikace získaných teoretických vědomostí ale i schopnost samostatné práce, komunikace, práce v týmu, vedení zdravotnické dokumentace, samostatnost a rozhodnost při plnění svěřených úkolů. Skladba pacientů se řídí možnostmi pracoviště, ale vždy tak, aby ve svém souboru poskytovala plný průřez základních fyzioterapeutických diagnóz.
Povinná literatura:
•GROSS, Jeffrey M., Joseph FETTO a Elaine Rosen SUPNICK. Vyšetření pohybového aparátu: překlad druhého anglického vydání. Praha: Triton, 2005, 599 s. ISBN 80-725-4720-8.
•HALADOVÁ, Eva a Ludmila NECHVÁTALOVÁ. Vyšetřovací metody hybného systému. 3., nezměněné vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 2010, 135 s. ISBN 978-807-0135-167.
•JANDA, Vladimír. Svalové funkční testy. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 325 s. ISBN 80-247-0722-5.
•KOLÁŘ, Pavel et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-807-2626-571.
•LEWIT, Karel. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přepracované vyd. Praha: Sdělovací technika, 2003, 411 s. ISBN 80-866-4504-5.
•VÉLE, František. Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2. rozšířené a přepracované vyd. Praha: Triton, 2006, 375 s. ISBN 80-725-4837-9.
Doporučená literatura:
•JANKOVSKÝ, Jiří. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a psychologická hlediska. 2. vyd. Praha: Triton, 2006, 173 s. ISBN 80-725-4730-5.