Požadavky na udělení zápočtu:

1) Zpracování všech požadovaných protokolů a úkolů z laboratorních cvičení podle zadání vyučujícího a jejich odevzdání ve stanovených termínech. Oprava odevzdaných prací podle instrukcí vyučujícího.

2) Aktivní účast na laboratorních cvičeních; řádně omluvené a nahrazené absence.

Hodnocení zkoušky:

1) Písemný semestrální test zadaný na přednášce v průběhu semestru (20 % bodů). Otázky jsou z obsahu přednášek a cvičení včetně zadaného samostatného studia a domácí přípravy, probrané do konce bezprostředně předcházejícího výukového týdne. Účast na semestrálním testu není povinná a jeho absolvování není podmínkou pro získání zápočtu.

2) Závěrečná zkouška (80 % bodů). Zkouška má písemnou formu. Otázky jsou z obsahu přednášek a cvičení včetně zadaného samostatného studia a domácí přípravy. Není dovoleno při zkoušce používat literaturu ani jinou nápovědu. Podmínkou započtení bodů ze zkoušky do celkového hodnocení z předmětu je zisk alespoň 40 bodů (50 %) ze závěrečné písemné zkoušky.

U studentů se při zadávání semestrálního testu a zkouškových otázek předpokládá znalost matematiky, fyziky, fyzikální chemie, anatomie a fyziologie v rozsahu prvních čtyřech semestrů oboru BMT.

1.Terapeutická technika a její konstrukce.

2.Účinky elektrického proudu na lidskou tkáň.

3.Kardiostimulátory. Defibrilátory.

4.Elektrochirurgie. Elektroterapie. Magnetoterapie.

5.Terapeutický UZ.

6.Infuzní technika.

7.Hemodialýza.

8.Umělé náhrady orgánů. Umělé srdce.

9.Mikrovlnná diatermie

10.Radioterapie.

1.Úvodní cvičení, zapojení s výkonovými elektronickými prvky - měření charaktristik

2.Defibrilátory

3.Kardiostimulátory

4.Elektroterapie

5.Magnetoterapie

6.Terapeutický ultrazvuk

7.Infuzní technika

8.Elektrochirurgické jednotky

9.Úloha v prostředí simulované JIP, využití modelu pacienta

10.Mikrovlnná diatermie

Cíle:

Předmět si klade za cíl seznámit studenty s principy a využitím terapeutické techniky v klinické praxi, zejména s jejich funkcí, se stručnou charakteristikou v podobě požadovaných parametrů, specifikami použití, možnými kontraindikacemi ovlivňující výstup a požadavky na bezpečnost. A to vše v souvislosti s platnou legislativou a českými státními normami týkajícími se zdravotnických prostředků a požadavky na bezpečnost.

Konkrétně se jedná o přístroje typu kardiostimulátor, defibrilátor, elektroterapeutická jednotka, elektrochirurgická jednotka, magnetoterapie, infuzní technika, mikrovlnná diatermie, radioterapie ale také přístrojová náhrada orgánů.

[1]ROSINA, Jozef. Biofyzika: pro zdravotnické a biomedicínské obory. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4237-3.

[2]ČADEK, Ondřej, Richard GRÜNES, Petr KUDRNA, Roman MATĚJKA, Martin ROŽÁNEK a jan SUCHOMEL. Experimentální úlohy v prostředí simulovaného pracoviště JIP. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2012. ISBN 978-80-01-05080-4.

[3]ROZMAN, Jiří. Terapeutická technika. Brno: Vysoké učení technické, 2000. ISBN 80-214-1488-X.

[4]ROZMAN, Jiří. Elektronické přístroje v lékařství. Praha: Nakladatelství Academia, 2006. ISBN 80-200-1308-3.

[5]HRAZDIRA, Ivo a Vojtěch MORNSTEIN. Fundamentals of biophysics and medical technology. 2nd, rev. ed. Brno: Masaryk University, 2012. ISBN 978-80-210-5758-6.

Doporučená literatura:

[1]HOZMAN, Jiří, Josef CHALOUPKA a Petr MARŠÁLEK. Praktika z biomedicínské a klinické techniky. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008. ISBN 978-80-01-04031-7.

[2]VEJROSTA, Vladimír. Konstrukce zdravotnických elektrických přístrojů: aplikace požadavků mezinárodních a evropských norem. Praha: Česká společnost pro zdravotnickou techniku, 2001. ISBN 80-02-01460-X.

[3]Springer handbook of medical technology. Editor Rüdiger KRAMME, editor Klaus-Peter HOFFMANN, editor Robert S. POZOS. New York: Springer, c2011. ISBN 978-3-540-74657-7.

• Bakalářský studijní program Biomedicínská technika (povinný předmět)