F7DCLPIA - Laboratorní průkaz infekčních agens - diagnostické techniky a možnosti jejich využití ve screeningu

Cílem předmětu je prakticky seznámit studenty se v současné době dostupnými laboratorními technikami používanými v rutinní diagnostické praxi k přímému nebo nepřímému průkazu infekčního agens – bakterií, virů, kvasinek, plísní a parazitů. Studentům budou představeny mikroskopické a kultivační techniky, techniky průkazu biochemických markerů a průkazu specifických antigenů infekčních agens, molekulárně biologické techniky průkazu specifických sekvencí genomových nukleových kyselin, jakož i techniky proteomické analýzy mikrobů. Pozornost bude věnována i technikám průkazu toxinů, zejména u těch infekcí, kdy toxin je hlavním faktorem virulence. Nelze opomenout ani sérologické techniky, především pak průkaz specifických protilátek a možnosti antibiotické a antivirotické profylaxe. Bude diskutována vhodnost použití jednotlivých technik v podmínkách mimo prostředí laboratoře, jejich závislost na komerčně dostupných reagenciích, jakož i zásady pro odběr, transport a uchovávání laboratorních vzorků a sběr dat pro potřeby epidemiologických metodik. Dalším tématem bude využití výsledků sérologických vyšetření protilátek pro monitoring odolnosti populace vůči danému infekčnímu agens.

Forma ověření studijních výsledků: ústní zkouška.

Požadavky na studenta: předpoklad pro laboratorní práci v mikrobiologické a virologické laboratoři.

V případě, že počet studentů je menší než 5, může výuka probíhat v podobě řízeného samostudia s pravidelnými konzultacemi. V tom případě je kromě zkoušky navíc požadováno vypracování písemné studie studentem na zadané téma.

nejsou

Mikroskopické a kultivační techniky, techniky průkazu biochemických markerů a průkazu specifických antigenů infekčních agens, molekulárně biologické techniky průkazu specifických sekvencí genomových nukleových kyse-lin, techniky proteomické analýzy mikrobů.

Techniky průkazů toxinů.

Sérologické techniky, průkaz specifických protilátek a možnosti antibiotické a antivirotické profylaxe.

Techniky využívané mimo laboratorní prostředí, zásady odběru, transportu a uchovávání laboratorních vzorků. Sběr dat pro epidemiologické studie.

Využití výsledků sérologických vyšetření protilátek pro monitoring odolnosti populace vůči danému infekčnímu agens.

Exkurze na vybraná laboratorní pracoviště.

Cílem předmětu je prakticky seznámit studenty se v současné době dostupnými laboratorními technikami používanými v rutinní diagnostické praxi k přímému nebo nepřímému průkazu infekčního agens - bakterií, virů, kvasinek, plísní a parazitů.

Povinná literatura:

PRŮŠA, R. a kol. Interpretace laboratorních nálezů. Nakladatelství Dr. J. Raabe, 2012. 1740 s. SBN 978-80-87553-68-8.

ZIMA, T. a kol. Laboratorní diagnostika. 3. vyd. Praha: Galén/Karolinum, 2013, 1146 s. ISBN 978-80-7492-062-2.

Doporučená literatura:

OBENAUF, R.H., BOSTWICK, R., FITHIAN, W., DeSTEFANO, M., MACK, W. SPEX CertiPrep Handbook of Sample Preparation and Handling. 7th Edition, SPEX CertiPrep Metuchen NJ, 2002.

WARD, K.N, McCARTNEY, A.C., THAKKER, B. Notes on edical Microbiology. 2nd Ed. Churchill Livingstone/ El-sevier, 2009. ISBN 978-04-431-0284-4.

WU, A.H.B. Tietz Clinical Guide to Laboratory Tests. 4th Ed. St. Louis: Saunders/Elsevier, 2006. ISBN 978-0-7216-7975-4.