17PBITM2 - Základy teoretické medicíny II

Studenti budou seznámeni se základy předmětu obecná biologie. Budou probrány kapitoly týkající se buněčné a subbuněčné úrovně. Kapitoly budou směrovány k obecné biologii, organizaci živých soustav, organizaci a funkci buněk. Cytologie - prokaryotická buňka, eukaryotická buňka: biologické membrány a jejich funkce, iontové kanály, membránové organely, cytoskelet. Biochemie buňky. Molekulární a buněčná biologie buňky (genetická informace, transkripce, translace, postranslační úpravy). Buněčný cyklus a jeho regulace (mitóza, meióza). Diferenciace buněk. Apoptóza, nekróza. Základy genetiky, cytogenetiky, autozomální a gonosomální dědičnost. Základy imunogenetiky (imunodeficity primární a sekundární). Mutageneze, teratogeneze a karcinogeneze. Karyotyp. Chromosomální aberace (numerické a strukturní). Základy genetiky populací. Genetická prognosa a poradenství. Obecná ekologie. Dále dostanou základní informace o podstatě jednotlivých fyzikálních procesů, vlivu fyzikálních sil na organizmus, fyzikální léčebné metody a fyziologickou podstatu účinku jednotlivých metod a zásady preskripce.

Zkouška probíhá písemnou formou. Test sestává z 30 otázek, které jsou výběrem z možností nebo doplňování pojmů. Pro udělení zkoušky musí mít student více než 60 % správných odpovědí (nejméně 19 správných). V případě neúspěšného testu je další zkoušení ústní. Posluchač je tázán z oblastí: základů biochemie biopolymerů a biologie a biofyziky. Je-li výsledek kterékoliv části hodnocen stupněm F, je to důvodem ke kvalifikaci zkoušky stupněm F.

přednáší: odb. as. RNDr. Taťána Jarošíková, CSc. (téma 1.- 10.) a prof. Jozef Rosina (téma 11.-14)

1. téma- Složení živé hmoty. Látky a stavba molekul. Biopolymery. Sacharidy. Lipidy

2. téma- Biopolyméry. Peptidy a proteiny.

3. téma- Nukleové kyseliny. Základní procesy molekulární biologie.

4. téma - Organizace živých systémů, nebuněčné organizmy.

5. téma - Biologie buňky . Prokaryotní a eukaryotní organizace buňky

6. téma - Buněčný cyklus, mitóza, meióza, jejich regulace. Diferenciace a stárnutí. Buněčná smrt.

7. téma - Základy genetiky - fenotyp a genotyp, metody hybridizace.

8. téma - Mendelovy zákony. Genová vazba a genové mapování. Základy cytogenetiky.

9. téma - Mutace

10. téma - Základy imunogenetiky. Genetika nádorů

11. téma - Optika a biofyzika vidění

12. téma - Akustika

13. téma - Biomechanika včetně odpovídajících diagnostických a terapeutických metod

14. téma - Ionizující záření, radionuklidy, radioterapie, mechanizmy působení ionizujícího záření na lidský organizmus

předmět nemá cvičení

Obsahové zaměření anatomie: Anatomie studuje stavbu lidského těla. Anatomie utváří makroskopický obraz o složení lidského těla z jednotlivých tkání. Spolu s lékařskou terminologií je anatomie považována za úvodní obor teoretických lékařských předmětů. Anatomie obecná podává obecný přehled o názvu a popisu orgánů, anatomie speciální popisuje stavbu jednotlivých orgánů, anatomie topografická studuje vzájemnou polohu anatomických útvarů v jednotlivých oddílech těla.

Obsahové zaměření fyziologie: Výuka je zaměřena na homeostatické mechanismy a regulační systémy od úrovně buněčné do úrovně systémové Fyziologické regulace hormonální, nervové, imunitní a regulace řízené vyšší nervovou činností jsou obzvlášť vhodným námětem pro bioinženýrství. Zvládnutí fyziologie na odpovídající úrovni předpokládá základní znalosti anatomie, stejně jako biochemie, biofyziky a genetiky.

Cíle anatomie: Všeobecné cíle výuky - postavení základů pro vývoj biomedicínského myšlení, přehledné znalosti o morfologii člověka, které jsou předpokladem pro pochopení funkčních souvislostí. Získání základních znalostí systematické a topografické anatomie orgánů a orgánových systémů.

Cíle fyziologie: Cílem je vštípit posluchačům poznatky o základních fyziologických funkcích buněk, orgánů a orgánových systémů člověka a jejich vzájemných interakcích.

[1] J. Šmarda a kolektiv: Biologie pro psychology a pedagogy, Portál Praha 2004.

[2] O. Nečas a kol. Obecná biologie pro lékařské fakulty. H&H Jinočany 2000.

[3] S. Rosypal a kolektiv autorů: Nový přehled biologie. Scientia Praha 2003.

[4] B. Alberts, D. Bray, A. Johnson, J.Lewis, M. Raff, K. Roberts, P. Walter: Základy buněčné biologie, Espero Publishing 1998.

[5] E. Kočárek, M. Pánek, D. Novotná: Klinická cytogenetika I. Úvod do klinické cytogenetiky. Skriptum UK Praha 2006 učební text na internetu http://genetika.wz.cz/bunka.htm onkogenetika

[6] Navrátil, L., Rosina, J. et al.: Medicínská biofyzika, Praha, Grada 2005, ISBN 80 - 247 - 1152 - 4

[7] Rosina, J., Stanek J., Kolářová, H.: Biofyzika pro studenty zdravotnických oborů, Praha, Grada 2006, ISBN 80 - 247 - 1383 - 7

[8] Navrátil, L., Rosina, J.: Biofyzika v medicíně - učebnice pro lékařské fakulty Manus, Praha, 2003

[11] Kolektiv autorů: Principy a praxe radiační ochrany. SÚJB, Praha, 2000

• Bakalářský studijní obor Biomedicínská informatika - prezenční (povinný předmět)