F7PBPKRZ - Krizové řízení ve zdravotnictví

Předmět seznamuje studenty se strukturou národního bezpečnostního systému, soustavou a hierarchií orgánů krizového řízení v ČR a konkrétním rozložením působností orgánů krizového řízení v rámci orgánů veřejné správy v oblasti zdravotnictví. Studenti jsou v rámci předmětu seznámeni s úkoly zdravotnických zařízení týkajícími se připravenosti na mimořádné události a krizové situace, s odpovídající legislativou, působností a úkoly rezortu zdravotnictví v rámci NBS a s postavením orgánů krizového řízení pro dotčené subjekty a prvky zdravotnictví.

Podmínkou pro připuštění k testu je účast na minimálně pěti cvičeních. V případě absence z vážných a doložitelných důvodů bude situace posuzována individuálně po dohodě s vyučujícím.

Zkouška je písemná, formou testu v prostředí MOODLE nebo podobného prostředí. Opravný termín zkoušky je rovněž písemnou formou s minimálně týdenním odstupem. Test obsahuje celkem 20 testových otázek, včetně otázek na doplnění: bodové hodnocení: 20 - 19 správných odpovědí = 1 (A); 18 - 17 správných odpovědí = 1,5 (B); 16 - 15 správných odpovědí = 2 (C); 14 - 13 správných odpovědí = 2,5 (D); 12 - 11 správných odpovědí = 3 (E); 10 a méně správných odpovědí = 4 (F).

Možnost opakování nejdříve po 7 dnech.

1. téma Základy krizového řízení ve zdravotnictví a legislativní rámec

2. téma Organizace krizového managementu a plánování připravenosti zdravotnických zařízení

3. téma Moderní výzvy, kybernetická bezpečnost

4. téma Hybridní hrozby, ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost zdravotnických zařízení a ochrana citlivých zdravotnických informací.

5. téma Řízení zdrojů, logistika a provoz zdravotnických zařízení během krize

6. téma Krizové situace z pohledu tiskové mluvčí

7. téma Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví - případové studie.

1. téma Bezpečnost zdravotnických zařízení

2. téma Exkurze Krizové nemocnice v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice

3. téma Psychologické aspekty krizí a krizová komunikace

4. téma Specifické krizové hrozby ve zdravotnictví - Epidemie a CBRN incident

5. téma Exkurze - ÚVN

6. téma Krizová komunikace a vedení týmu

7. téma Komplexní simulace krizové situace ve zdravotnictví s využitím 3D modelu krajiny a prací s nástroji AI

Posluchač získá znalosti týkající se organizace zdravotnictví v České republice, přehled klíčových úkolů, které musí plnit a o krizové připravenosti v rezortu. Zná základní dokumenty a způsoby jejich zpracování týkající se krizové připravenosti rezortu, havarijního a krizového plánování ve zdravotnictví a traumatologického plánování.

Absolvent dovede analyzovat legislativní a technické podklady, je schopen provést potřebná lokální šetření a analyzovat místní rizika a na jejich základě zpracovat potřebné metodické, organizační a funkční opatření a zajistit jejich realizaci v praxi v rámci ochrany zdravotnického zařízení a jeho připravenosti na mimořádné události a krizové situace.

Povinná literatura:

HLAVÁČKOVÁ, Dana et al. Krizová připravenost zdravotnictví. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007. ISBN 978-80-7013-452-8.

KLEMENT, Cyril et al. Mimoriadne udalosti vo verejnom zdravotníctve. Bánská Bystrica: Vydavatelstvo PRO, 2011. 978-80-89057-29-0.

ŠTOREK Josef. Krizový management, krizová připravenost, medicína katastrof. Bratislava: Kartprint, 2015. ISBN 978-80-89553-31-0.

Zákon č. 37/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění.

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti kritické infrastruktury.

Nařízení vlády č. 127/2026 Sb., o základních službách a kritériích významnosti podle zákona o kritické infrastruktuře.

Vyhláška č. 122/2026 Sb., o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu

Doporučená literatura:

Vyhláška č. 101/2012 Sb., podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání.

Vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o ZZS.

Metodika zpracování krizových plánů čj. MV-76085-1/PO-OKR-2011.

Metodika zpracování plánů krizové připravenosti čj. MV-140690-1/PO-OKR-2011.

Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 20172020. MV ČR, Praha 2017.

TOMANDL, Jan; ČUŘÍK, Jaroslav; MARŠOVSKÁ, Kristýna; FOJTOVÁ, Tereza. Krizová komunikace: principy zkušenosti postupy. Brno: Masarykova univerzita, 2020. ISBN 978-80-210-9636-3.

ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Viktimologie pro forenzní praxi. 2. vyd. Praha: Portál, 2026. ISBN 978-80-262-2415-0.

VILÁŠEK, Josef; FUS, Jan a kol. Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2170-8.

MAREŠ, Miroslav. Krizový management případové bezpečnostní studie. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2020. ISBN 978-80-86929-92-7.

SLÁDEČEK, Vladimír; FRUMAROVÁ, Kateřina; POUPEROVÁ, Olga. Obecné správní právo. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2026. ISBN 978-80-286-0436-3.

Zahraniční literatura:

GANTT, W. Andrew H. Healthcare Cybersecurity. Chicago: American Bar Association, 2021. ISBN 978-1-64105-808-7.

Ciottones Disaster Medicine. 3rd ed. Philadelphia: Elsevier, 2023. ISBN 978-0-323-80932-0.

Disaster Preparedness and Response. Oxford: Oxford University Press, 2022. ISBN 978-0-19-757751-6.

Health Crisis Management in Acute Care Hospitals. Cham: Springer, 2022. ISBN 978-3-030-95805-3.

HADDOW, George; BULLOCK, Jane; COPPOLA, Damon P. Introduction to Homeland Security: Principles of All-Hazards Risk Management. 6. vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2020. ISBN 9780128171370

IZUMI, Takako; ABE, Miwa; FUJITA, Kumiko; SHAW, Rajib (eds.). All-Hazards Approach: Towards Resilience Building (Disaster Risk Reduction). Cham: Springer, 2024. ISBN 978-9819718597

HADDOW, George; BULLOCK, Jane; COPPOLA, Damon P. Introduction to Emergency Management. 8th ed. Boca Raton: CRC Press, 2024. ISBN 978-0443237027

V duchu Směrnice děkana pro realizaci bakalářských a navazujících magisterských studijních programů na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě biomedicínského inženýrství (článek 5, odst. 3) jsou v kombinované formě studia povinné všechny formy výuky, tedy jak přednášky, tak semináře nebo cvičení (kontaktní výuka). Výuka v kombinované formě studia probíhá podle předem stanoveného rozvrhu (rozvrh KFS pro aktuální semestr je k dispozici na webových stránkách https://www.fbmi.cvut.cz/cs/student/rozvrhy). Přítomnost studentů na výuce je zaznamenávána na prezenční listině s podpisy nebo vytištěným seznamem docházky z elektronické evidence podepsaný vyučujícím. Formuláře musí být po ukončení semestru uloženy v sekretariátu katedry garantující daný program. Připouští se omluvená nepřítomnost v rozsahu maximálně 2 dnů za jeden semestr. Za tuto nepřítomnost je studentovi stanovena náhradní náplň danými vyučujícími podle uvedené směrnice. Kontaktní výuka probíhá v učebnách fakulty vždy 1x za 14 dní v pátek a v sobotu v průběhu semestru.

Studenti kombinované formy studia mohou požádat vyučující o konzultaci k probírané látce v době kontaktní výuky po vzájemné dohodě. Další možností je v jeho konzultačních hodinách, které je vyučující povinen zveřejnit podle Příkazu děkana č. 1/2013 O pracovně-právních vztazích vyučujících na ČVUT FBMI, jejich dalších povinnostech a kvalifikaci pro přednášení ve všech studijních programech, oborech a formách studia realizovaných v českém jazyce na ČVUT FBMI.

Studenti kombinované formy musí prokázat stejný rozsah znalostí látky daného předmětu jako studenti prezenční formy. K dispozici jim jsou stejné studijní zdroje a materiály jako u prezenční formy, a navíc mají k dispozici studijní opory, které jim usnadňují orientaci v požadované látce a které jsou k dispozici na webových stránkách předmětu. Způsob kontroly znalostí je shodný s prezenční formou, termíny zkoušek a zápočtů jsou vypisovány v dostatečném časovém předstihu.

• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)
• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)