F7PBPHKP - Havarijní a krizové plánování

Cílem předmětu je zvládnutí základů havarijního a krizového plánování v nezbytném rozsahu pro pochopení problematiky zabezpečení ochrany obyvatelstva před účinky mimořádných událostí a krizových situací nevojenského charakteru. Obsah předmětu je zaměřen na teoretické základy řešící procesy, vazby a postupy v systémech a orgánech krizového řízení. Pozornost je také soustředěna na pochopení postupů krizového řízení v národním a mezinárodním měřítku. Předmět řeší zásady rozhodovacího procesu při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Dává znalosti potřebné pro přípravu preventivních opatření. Předmět také poskytne informace o pojetí krizového řízení v Evropské unii a NATO a seznámí studenty s principy poskytování humanitární pomoci.

Požadavky: Zápočet:

zpracování uceleného referátu a vystoupení s ním na semináři,

70% účast a aktivní vystoupení na seminářích,

aktivita na seminářích bude hodnocena a brána jako jeden z předpokladů udělení zápočtu,

správné vyřešení týmového cvičení formou společného rozhodovacího procesu,

zápočtová písemka - 10 otázek z probrané tematiky,

bez získání zápočtu není možné realizovat zkoušku.

Zkouška:

zkouška je tvořena písemnou částí v délce 60 minut o 20 otázkách z obsahu, přednášek, cvičení a zadaného samostatného, 3. zkušební termín je zkouška ústní, do výsledné známky testu je možné započítat až 3 body za zpracování skupinového cvičení, zápočtovou písemku a prezentace na seminářích,

hodnocení testu: A - 19 otázek správně, B -18, C -17, D -16, E -14 otázek správně,

1. týden Úvod do studia předmětu „Havarijní a krizové plánování".

2. týden Charakteristika bezpečnostního prostředí.

3. týden Specifikace mimořádných událostí a krizových situací.

4. týden Dokumentace, rozsah a posloupnost krizového plánování.

5. týden Dokumentace, rozsah a posloupnost havarijního plánování.

6. týden Síly a prostředky pro realizaci opatření havarijního a krizového plánování.

7.–8. týden Přehled nejdůležitější legislativy havarijního a krizového plánování.

9.–10. týden Postavení a úkoly státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při mimořádných událostech a krizových stavech. Úkoly a zodpovědnosti krizových štábů.

11. týden Základní principy výběru a fungování národní kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury.

12. týden Zásady poskytování humanitární pomoci v ČR a v zahraničí.

13. týden Protipovodňová ochrana.

1. týden Podstata a význam havarijního a krizového plánování. Vydání úkolů pro skupinové cvičení.

2. týden Charakteristika bezpečnostního prostředí.

3. týden Specifikace mimořádných událostí a krizových situací.

4. týden Dokumentace, rozsah a posloupnost krizového plánování.

5. týden Dokumentace, rozsah a posloupnost havarijního plánování.

6. týden Síly a prostředky pro realizaci opatření havarijního a krizového plánování.

7.–8. týden Přehled nejdůležitější legislativy havarijního a krizového plánování.

9.–10. týden Postavení a úkoly státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při mimořádných událostech a krizových stavech. Úkoly a zodpovědnosti krizových štábů.

11. týden Základní principy výběru a fungování kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury.

12. týden Zásady poskytování humanitární pomoci v ČR a v zahraničí.

13. týden Povodňová ochrana. Pojetí krizového plánování v Evropské unii a v NATO.

Cílem studia bude, aby student uměl charakterizovat základní cíle, postupy a opatření HaKP v návaznosti na jednotlivé bezpečnostní hrozby a jejich dopady na společnost a ekonomiku; dále aby dovedl vysvětlit cíle a východiska problematiky HaKP v kontextu řízení bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva v ČR.

Z hlediska dovedností studenta bude cílem výuky naučit ho základním metodám tvorby a použití havarijních a krizových plánů při řešení mimořádných událostí, krizových situací a úkolů ochrany obyvatelstva, se zaměřením na HaKP na regionální úrovni.

Povinná literatura:

•HORÁK, Rudolf. Průvodce krizovým plánováním pro veřejnou správu: [prevence řešení mimořádných krizových situací]. Praha: Linde, 2011. ISBN 978-80-7201-827-7.

•ANTUŠÁK, Emil a Josef VILÁŠEK. Základy teorie krizového managementu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3443-2.

•MODULY A,C,I – KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PŘI NEVOJENSKÝCH KRIZOVÝCH SITUACÍCH, OCHRANA OBYVATELSTVA, KRITICKÁ INFRASTRUKTURA, GŘ HZS ČR, PRAHA 2021,

•Ochrana obyvatelstva a krizové řízení: skripta. Praha: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2015. ISBN 978-80-86466-62-0.

•Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Doporučená literatura:

•Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

•Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi.

•Směrnice MV č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce.

•Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení zákona č. 240/2000 Sb.

•Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury.

• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)